Novela zákona o podpoře sportu

01.02.2017 | JUDr. Jiří Janák a Mgr. Jan Urban

Dne 1. 1. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 230/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy (dále jen „Zákon“). Hlavním účelem jeho přijetí bylo dle důvodové zprávy zajištění větší transparentnosti při poskytování podpory sportovním organizacím z veřejných prostředků. Zákon však přináší i další novinky, které bychom se v tomto textu pokusili shrnout.

Priority v oblasti sportu, nové definice

První změnou je přidání § 1a, ve kterém jsou vymezeny hlavní priority v oblasti sportu. Mezi tyto priority zákonodárce zařadil podporu sportu dětí a mládeže, včetně jejich trenérů. Vedle toho považuje zákonodárce za prioritní podporu sportovních reprezentantů České republiky. Další změna následuje hned v § 2, kde je modifikována definice sportu. Nově se za sport pro účely Zákona výslovně považuje i činnost provozována rekreačně a činnost, ve které se výkonů dosahuje jak individuálně, tak společně. Další novinkou je definice sportovní organizace a sportovce. Sportovní organizací se dle ust. § 2 odst. 2 Zákona rozumí právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, přičemž předmět její činnosti musí zahrnovat činnost v oblasti sportu. Sportovcem se pak dle odst. 3 rozumí každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována. Definice sportovce a sportovní organizace jsou velmi důležité zejména ve vztahu k další zásadní změně Zákona, kterou je vytvoření rejstříku sportovců a sportovních organizací (viz níže).

V rámci definování pojmů zákonodárce nově rozdělil sportovní akce na dvě kategorie. První je významná sportovní akce, kterou se rozumí akce mezinárodního významu (olympijské hry, mistrovství světa a Evropy, světový pohár). Druhou kategorií je významná sportovní akce mimořádné důležitosti, kterou se rozumí akce, jejíž pořádání je mezinárodní organizací podmíněno prohlášením státu, že zajistí vytvoření podmínek pro konání této akce. Rozdělení je důležité zejména kvůli odlišné konstrukci poskytování státní podpory.

Aktualizace kompetencí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Změn dostál i § 3 Zákona, ve kterém je stanoven okruh činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo“) ve vztahu k Zákonu. Některá z ustanovení § 3 již byla zastaralá a neodpovídala uplatňované praxi. Mezi nejpodstatnější změny patří v § 3 odst. 1 písm. d) Zákona výslovné zakotvení kontrolní pravomoci Ministerstva ve vztahu k použití podpory sportu ze státního rozpočtu u konečných příjemců v případech, kdy dojde k poskytnutí dotace prostřednictvím zastřešující organizace. V této oblasti byla pravomoc Ministerstva doposud značně nejistá, proto se zákonodárce rozhodl tuto nejistotu odstranit. Dále je v § 3 odst. 1. písm. e) nově zakotveno, že vytváření podmínek pro státní sportovní reprezentaci zahrnuje i vytváření podmínek pro její účast na sportovních akcích v zahraničí. Před přijetím Zákona byla poskytována na tuto účast podpora v rámci programu zaměřeného na pořádání významných sportovních akcí, což považoval zákonodárce za nesystematické a nevyhovující.

Rejstřík sportovních organizací

Velmi důležitou novinkou je vytvoření rejstříku sportovních organizací a sportovců, jako neveřejného informačního systému veřejné správy. Rejstřík má dle přechodných ustanovení Zákona Ministerstvo spustit nejpozději do 18 měsíců od nabytí účinnosti Zákona.[1] Přestože rejstřík, po jeho vytvoření, bude jako takový neveřejný, údaje o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízení zapsaných v rejstříku bude veřejné přístupný, a to i dálkovým přístupem. Rejstřík má dle důvodové zprávy k Zákonu sloužit jako prostředek k lepšímu nastavení a vyhodnocování nastavených politik státu v oblasti sportu. Do rejstříku je povinna se zapsat sportovní organizace, která žádá o podporu ze státního rozpočtu. V § 3a odst. 3 je uveden výčet povinných údajů zapisovaných do rejstříku.[2] Mimo standardních identifikačních údajů sportovní organizace, sportovců či trenérů, jde o uvedení doby, odkdy příslušné osoby provozují sportovní činnost, včetně doby, kdy došlo k ukončení provozování sportovní činnosti. Dále jsou sportovní organizace povinny zapsat do rejstříku sportovní zařízení, která užívají pro činnost v oblasti sportu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nově nebude možné poskytnout podporu ze státního rozpočtu sportovním organizacím nezapsaným v rejstříku.[3] V souvislosti s vytvořením rejstříku je také v § 7e odst. 2 Zákona zaveden nový správní delikt, kterého se dopustí sportovní organizace, která nesplní povinnost zapsat všechny požadované informace do rejstříku. Za uvedený správní delikt hrozí sportovní organizaci pokuta až do výše 100 000 Kč.

Plán státní politiky v oblasti sportu

Novinkou je dále zakotvení náležitostí plánu státní politiky v oblasti sportu. Plán má určovat cíle a prostředky k jejich dosažení a zároveň má vymezovat priority a kritéria podpory sportu ze státního rozpočtu. Součástí plánu musí také být opatření proti nezákonnému ovlivňování sportovních výsledků a opatření pro podporu vzdělávání a dalšího uplatnění reprezentantů v průběhu sportovní kariéry a po jejím skončení. Dodržování plánu a jeho realizace spadá do kompetence Ministerstva, které poskytuje podporu sportu prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu.

Podpora sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu

Z našeho pohledu nejvýznamnější změnou je výslovné a konkrétní zákonné zakotvení podpory sportu ze státního rozpočtu v jednotlivých oblastech. Do přijetí Zákona totiž panovala, z důvodu absence jakékoliv konkrétní zákonné úpravy,[4] u poskytovatelů podpory značná právní nejistota, zda poskytnutí podpory na konkrétní účel je ještě v mezích zákona či nikoliv. V § 6b odst. 1 jsou zároveň demonstrativně uvedeny věcné okruhy, na které bude podpora poskytována (sport dětí a mládeže, sport pro všechny, sport zdravotně postižených, podpora úspěšných reprezentantů České republiky). V návaznosti na zakotvení státní podpory pro oblast sportu je v § 6b odst. 4 Zákona nově uzákoněn zákaz poskytování podpory osobě, která v uplynulých třech letech opakovaně nebo závažným způsobem porušila pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo která byla pravomocně odsouzená pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čin dotačního podvodu.

Specifickým případem podpory do sportu je podpora pro konání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. K podpoře takových akcí ze státního rozpočtu je dle § 6c odst. 1 Zákona vyžadován souhlas vlády a součástí žádosti o podporu sportovní akce mimořádné důležitosti je předložení studie proveditelnosti takové akce.

Podpora sportu na úrovni obcí a krajů

Obce a kraje jsou nově povinny zpracovávat vlastní plán rozvoje sportu pro svoje území, který musí být v souladu se státní politikou v oblasti sportu a musí stanovit priority v jednotlivých oblastech podpory sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízení pro občany. Dle důvodové zprávy k Zákonu toto opatření má vést k transparentnějšímu rozdělování finančních prostředků na podporu sportu. Důležitost transparentnosti rozdělování finančních prostředků na podporu sportu na úrovni obcí a krajů jen podtrhává skutečnost, že obce rozdělují na podporu sportu dlouhodobě nejvyšší částku.[5] Obce a kraje jsou povinny plány zpracovat nejpozději do 18 měsíců od nabytí účinnosti Zákona.

Změny souvisejících předpisů

V souvislosti s přijetím Zákona došlo zároveň ke změně dalších souvisejících právních předpisů. Zejména došlo ke změně § 40g zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který upravuje rozhodování rozhodčí komise spolku. Nově se počítá s členěním komise na jednotlivé senáty, čímž se umožňuje efektivnější rozhodování zejména v případech, kdy je rozhodčí komise složena z většího počtu členů.

Další změnou je změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, kde je nově v § 54a uvedeno, že student, který předloží vysoké škole potvrzení o tom, že je reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, má právo na úpravu průběhu studia tak, aby mu byla umožněna dostatečná příprava a účast na reprezentaci. Obdobná úprava byla provedena i v § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), kde je nově stanoveno, že ředitel školy povolí individuální vzdělávací plán žákovi nebo studentovi, který předloží výše uvedené potvrzení o tom, že je reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví.

Závěr

Přijetí Zákona považujeme za potřebné a reagující na některé problémy, které se v praxi (nejen) při poskytování podpory sportu dlouhodobě ukazovaly. Jednoznačně pozitivně lze hodnotit větší zapojení obcí a krajů, povinnost vytvářet plán rozvoje sportu a také zákonné zakotvení a vymezení okruhů státní podpory v oblasti sportu.

JUDr. Jiří Janák,

advokát

Mgr. Jan Urban,

advokátní koncipient

_________________________________

[1] Vytvoření Rejstříku sportovních organizací je jedním ze základních úkolů Ministerstva pro rok 2017 viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde.

[2] Sportovní organizace jsou dle přechodných ustanovení Zákona povinny splnit povinnosti vyplývající z §3a Zákona do 24 měsíců, respektive do 30 měsíců od nabytí účinnosti Zákona.

[3] Po přechodnou dobu 24 měsíců, respektive 30 měsíců od nabytí účinnosti Zákona však bude možné podporu poskytnout bez ohledu na zápis organizace v rejstříku.

[4] Zákonem tak došlo ke konkretizaci ust. § 3, odst. 1 písm. c), podle kterého platí, že Ministerstvo „zabezpečuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu“.

[5] Viz důvodová zpráva kapitola 2.3. Působnost obcí v oblasti sportu.